3D tisk je neodbornou veřejností většinou brán jako velice snadný proces, protože si to nejčastěji spojují tak trochu se standardní laserovou tiskárnou v kanceláři. „Vymodeluji si třeba tento šroubek, pošlu to do 3D tiskárny a za chvíli je to hotové“ – jak snadné. Bohužel realita je většinou jiná a tak se na to pojďme společně podívat.
Postupně si zde v tomto a následujících článcích projdeme krok za kroku celým procesem od 3D modelování až po „post-processing“ vytištěného modelu. V celkovém procesu je nejdůležitější první krok, kterým je samotné vytváření digitálního 3D modelu a na to se dnes zaměříme. A pokud si s 3D tiskem nejste jisti, tak 3D tisk nabízíme jako službu.
Vhodný program pro 3D tisk
Hned z kraje však řešíme otázku – v jakém programu si model připravit? Některé softwary bohužel stále nejsou přizpůsobeny k modelování pro 3D tisk a model v nich připravený buď vůbec nevytisknete, nebo s velkou pravděpodobností bude mít chyby a tisk nebude úspěšný. Z tohoto důvodu je dobré si předem rozmyslet, k čemu všemu budeme budoucí model používat a podle toho zvolit vhodný program pro modelování.
Dejme tomu, že si budeme chtít vytisknout např. unikátní šroub a matku. Z důvodu strojírenského zaměření daných objektů volíme pro modelování adekvátní strojírenský program – Inventor. Můžete samozřejmě zvolit i jiné modelovací programy jako je například 123D Design (jednoduché modely), 3Ds Max (organické modely), Revit (architektura), Fusion 360 a spoustu dalších. Volba programu vždy záleží především na tom, co modelujete a s jakým programem máte zkušenosti.
Zásady 3D modelování
Před začátkem modelování je zapotřebí myslet na několik základních pravidel. Nejčastěji opomíjenou problematikou je změna měřítka tištěného modelu. Pokud vytvoříme digitální model se skutečnými rozměry např. 50 cm a pro tisk model zmenšíme na 10 cm, velice malé části digitálními modelu (cca několik milimetrů), se na zmenšeném modelu pro tisk o velikosti 10 cm nejspíš vůbec nevytisknou. Proč? To si vysvětlíme příště.
Každá 3D tiskárna má své limity v tiskovém rozlišení a proto jedním z řešení je zvolit jinou tiskovou technologii s vyšším důrazem na detail. Pokud se však chceme držet nízkonákladové technologie FDM (FFF), dalším řešením je editace modelu, případně zvětšit drobné prvky tak, aby se vytiskly. Většinou však autor modelu nechce proporce modelu měnit a proto je nutné zvětšit měřítko tisknutého modelu tak, aby se i nejmenší části vytiskly.
Export do STL
Všechny tyto aspekty jsme při modelování šroubu a matky dodrželi a nyní je společně vyexportujeme pomocí funkce „exportovat“ do formátu .stl, který potřebujeme pro následnou editaci. Inventor při exportu do formátu .stl model za pomocí triangulace rozdělí na menší trojúhelníky. Pokud bychom se chtěli podívat, jak si s tímto Inventor poradí, můžeme to přes funkci „náhled služby 3D tisku“ zkontrolovat, a případně měnit nastavení exportu.
Jak ale dostat .stl soubor do 3D tiskárny? O tom si povíme zase v dalším článku…
