Doposud jsme se zde bavili pouze o nejzákladnější 3D tiskové technologii (FDM). Jaké jiné možnosti 3D tisku jsou ale ve světě? Pojďme se na to společně podívat.
FDM (Fused deposition modeling)
Jak jsem již zmínil, nejzákladnější, nejlevnější a nejběžnější technologie 3D tisku je FDM – tisk z plastu za pomocí rozehřáté tiskové trysky. Tento způsob tisku je nejvhodnější pro hobby tisk, ale má i v profesionální využití. Můžeme používat širokou škálu materiálů, ale nevýhodou jsou nutné podpory, nebo mosty. Výhodou FDM je rychlost tisku a především cena, která je v porovnání s ostatními technologiemi řádově nižší.
SLS (Selective laser sintering)
Další nejpoužívanější způsob 3D tisku je tisk z prášku. Zde se stejně jako u FDM také používá více materiálů a podle typu materiálu se volí způsob vytvrzování. Jedna z možností je použití prášku podobnému sádře a vytvrzování nanášeným lepidlem. Nevýhodou je určitě křehkost modelu, ale výhodou je možnost barevného tisku ve vysokých detailech bez potřeby podpor (podporu tvoří samotná nevytvrzená vrstva prášku). Vstupní i provozní investice jsou u této technologie natolik vysoké, že se využívá pouze pro firemní a komerční účely.
Nemusíme však používat pouze sádrový prášek, můžeme použít například i kov. Ano, dnes je možné tisknout přímo z kovu a vytvrzovat jej laserem. Nejznámější projekt s touto technologii je most přes řeku v Nizozemí, ale tisk z kovu dnes používají i automobilky pro tvorbu dílů, které doposud nemohly být vyrobeny v jednom kuse a svary prvek oslabovaly.
SLA (Stereolithograpy)
Pokud se budeme bavit o detailech, pojďme se podívat do továrny na šperky. V tomto odvětví se klade opravdu vysoký důraz na detaily a ani jedna ze zmíněných technologii takového rozlišení nedosahuje. Dnes se pro 3D tisk s vysokým rozlišením používá technologie SLA, kde se látka podobná pryskyřici vytvrzuje za pomocí laseru a projekce modelu do kapaliny. Rozlišení a detailnost těchto modelů dosahuje 25 mikronů.
Zmínili jsme tedy průmysl strojírenský s tiskem z kovu, šperky z pryskyřice a koncepční tisk z plastu a dalších materiálů. Jak je na tom ale stavebnictví? 3D tisk se snaží prosadit i ve stavebnictví a to automatizovaným „tiskem“ jednotlivých vrstev stěn. Pro tisk se používá rychle tuhnoucí směs, která se nanáší vrstva po vrstvě a je možné tímto způsobem postavit základní budovu během několika desítek hodin. K plošnému komerčnímu využití je ale určitě ještě zapotřebí určité technologické inovace.
Dnes se ve stavebnictví využívá spíše technologie FDM pro tvorbu modelů budov, nebo technologii, která využívá kancelářský papír. Je to velice podobné běžné laserové 2D tiskárně, ale 3D tiskárna nejen vkládá a barevně tiskne 3D model jeden list za druhým, ale zároveň okraje modelu z papíru vyřeže a jednotlivé vrstvy k sobě slepí. Po odejmutí zbytkových částí tak získáte barevný věruhodný papírový model. Kolik kancelářských papírů by ale bylo potřeba na tvorbu takového modelu rodinného domu?
Typů 3D tiskové technologie je samozřejmě více, ale o tom třeba zase příště. 🙂
