Projekt 3dsets.com vznikl v reakci na expandující obor hobby 3D tisku, kdy existuje stabilně rostoucí skupina hobby uživatelů tiskáren. Pan Slavík, spolu spolu s Jiřím Lorenčíkem, založili projekt 3dsets.com, díky kterému mohou uživatelům nabídnout zajímavý obsah – data modelů pro 3D tisk v prémiové kvalitě.
Nadšení modeláři, kterých u nás v republice vždy byla velká spousta, si tak mohou celý model zakoupit ve formě digitálních dat připravených pro tisk. Celý model byl připravován v programu Autodesk Fusion 360. Vyzpovídal jsem tedy pana Ondřeje Slavíka a Jiřího Lorenčíka a zeptal se jich na pár informací k tomuto projektu.
Projekt v několika bodech
- 650+ jednotlivých komponent
- 1500 hodin práce dvou lidí
- Většinu součástí lze vytisknout na běžné 3D tiskárně
- Funkční tisknutelná převodovka
- Funkční odpružení a permanentní 4WD se zamčenými diferenciály
Rozhovor
1) Proč zrovna tento model?
Model terénního auta jsme si jako první produkt nevybrali náhodou – chtěli jsme takový předmět, který bude atraktivní pro běžného hobby uživatele 3D tiskárny a zároveň bude 3D tiskem realizovatelný. Na prvním (a zde prezentovaném) modelu jsme si chtěli ověřit, jestli zvládneme i tvarově komplexní 3D modelování složitějších objemů a ploch prakticky v “A-class/strak” kvalitě.
2) Jak velký je projekt?
Finální model auta se skládá z cca 160 samostatných dílů, pokud nepočítáme různé šroubky a podobné drobné části. Celkově je pak ve finální sestavě použito zhruba 650-700 částí nebo komponent a všechny jsou ve Fusion 360 podrobně namodelovány. Bavíme se ale jen o finální podobě sestavy, během toho roku práce vzniklo samozřejmě násobně více dat. Nejvíce je komplexnost vidět na “modelovací timeline” souboru, který jsme použili na vývoj modelu (tj. ne na finální data) – timeline je velmi dlouhá a její přepočet pak trvá velmi dlouhou dobu. Projekt tedy považujeme spíše za větší.
3) Jak dlouho a kolik lidi na něm pracovalo?
Pracovali jsme na něm dva, zhruba rok každodenních večerních “sezení” s Fusionem 360 a k tomu většina víkendů. Je to okolo 1500 pracovních hodin, kam zahrnujeme i související činnosti jako testování, web a podobně.
4) Jaké programy jste k vytváření modelu použili?
K vytváření modelů byl použit čistě Fusion 360, kde jsme využili zejména základní modelovací prostředí a modul Animation. Některé drobnosti jsme výjimečně řešili v software Rhinoceros 3D – např. rozvinutí plochy do roviny.
5) Proč jste si vybrali zrovna Fusion 360?
Fusion 360 jsme použili z několika důvodů:
- Jde o parametrický modelář, což je pro projekt určený pro 3D tisk klíčové zejména z důvodů snadných zpětných úprav a nutných tolerancí v 3d tisku
- Data jsou v cloudu a jde je snadno sdílet, což byl zásadní důvod pro Fusion, jelikož umožnil snadnou současnou práci 2 lidí na jednom projektu současně, přitom nás od sebe dělilo stovky kilometrů. Klasický systém lokálních souborů by nám práci velmi komplikoval, sice by bylo možné řešení např. přes Dropbox, zde je to přímo integrováno.
- Je to multiplatformní software. Používám Mac OS X, kolega Windows. Mnohé konkurenční software by na OS X nebylo možné použít.
- Fusion 360 má dle našeho názoru velmi rychlou křivku učení, asi i protože jde o mladý a dynamický program, který není brzděný “historickými” překážkami. K tomu je dostupných nepřeberně tutoriálů ve formě videí, jak oficiálních tak i od uživatelů. Osobně jsem prošel i oficiálním školením Autodesk ATC pro Fusion 360, které bylo možné absolvovat v Brně.
- V neposlední řadě Fusion 360 jde za určitých podmínek používat i zdarma, což je ideální pro seznámení se s jeho možnostmi bez nutnosti se předem “zavázat”, což je pro startup našeho typu ideální.
- Líbí se nám velmi rychlý vývoj Fusion 360. Během roku práce na našem projektu 3dsets.com se Fusion 360 stihl hodně proměnit, přibyla spousta nových věcí. Zároveň se nám líbí rychlost různých oprav, i námi nahlášená chyba byla brzy odstraněna.
6) Na jaké největší překážky jste v tomto projektu narazili?
No, těch překážek bylo několik, některé byly zřejmé hned, jiné až v průběhu práce.
Hodně nám chyběla možnost v dokumentu modifikovat “nalinkované” další části, což odnedávna řeší nová funkce Derive. S narůstající velikostí projektu se nepříjemně projevila i závislost celého souborového systému na online přístupu k internetu. Při práci jednoho člověka na projektu to vůbec nevadí, když ale obě strany neustále editují soubory, tak se neustále stahuje množství dat a to někdy může zdržovat. Posledním problémem je horší výkon Fusionu 360 při práci s takto velkými projekty, hodila by se lepší podpora více jader.
—
Odpovídali: Ondřej Slavík a Jiří Lorenčík, autoři projektu 3dsets.com
Pracujete také na zajímavém projektu ve Fusion 360 anebo Autodesk Inventoru? Napište nám a rádi o vás také napíšeme.
