Druhý díl návodu k 3D CAD programu Fusion 360. V této části si ukážeme jak se vytváří 2D náčrt a před tím jak si vůbec vytvoříme nový prázdný díl a založíme projekt ve kterém budeme nadále pracovat. Tedy se naučíme vše co potřebujeme znát abychom v dalších díle mohli vytvářet 3D modely a z nich nadále i sestavy. Podívejte se na celý seznam návodu k programu Fusion 360.
Co jsou to náčrty?
Náčrty jsou v programu Fusion 360 stavebním kamenem pro vytváření 3D CAD modelů nebo jejich důležitých částí. Náčrty jsou nejčastěji vytvářený jako 2D “kresby” s danými kótami. Vytvářeny jsou nejčastěji na konkrétní rovině (např. XY) nebo rovné ploše (např. strana kostky).
Jakmile je náčrt vytvořen, tak se následně využije k vytvoření 3D objemového tělesa (solidu). Na obrázku níže se podívejte na 1 vytvořený náčrt, který je následně použit k vytvoření dvou různých objemových těles. 2D objekt je tak vytažen do 3D prostoru.
Takto správně vytvořený parametrický model je možné i zpětně upravovat. Měla být strana dlouhá 20mm a né 10mm, což jste zjistili až později v procesu vytváření? Nevadí, můžete se vrátit do náčrtu a délku změnit, popř. pozměnit část náčrtu.
Vytvoření souboru
Pokud jste si ještě nepřečetli první díl tohoto návodu o rozhraní aplikace Fusion, pak si jej přečtěte aby jste věděli kam vás budu dále navigovat. Než se dostaneme do náčrtového prostředí tak potřebujeme vytvořit nový projekt ve kterém budeme ve všech dílech návodu pracovat a v projektu nový soubor.
Nový projekt
Vlevo v průzkumníku souborů klikněte na New project. Daný projekt si nějak pojmenujte a potvrďte třeba klávesou Enter. Toť vše.
Daný projekt si pak v listu projektů najděte a dvojklikem se do něj přepněte.V mém případě jsem vytvořil projekt “Fusion 360 návod” a zatím v něm nemám žádné soubory:
Nový soubor
Projekt máme vytvořen a nastaven, takže si pojďme vytvořit nový soubor. V podstatě hned při spuštění Fusionu jsme v novém prázdném souboru, aniž bychom něco dělali.
Nicméně pokud by to tak nebylo, tak stačí kliknout na ikonku listu A4ky a zvolit možnost New Design. A rovnou si můžeme díl i uložit kliknutím na ikonku diskety. Při ukládání si zkontrolujeme že ukládáme opravdu do našeho projektu. A to je vše, nyní přejděme opravdu na tvorbu náčrtu.
Tvorba Náčrtu
Náčrty ve Fusionu tvoříme pomocí nástrojů Sketch. Nejdřív musíme vytvořit prázdný náčrt na konkrétní 2D rovině. Klikneme tedy na možnost Create Sketch (1) a vybereme rovinu XY (2). Rovina XY je ta mezi červenou a zelenou osou (X a Y).
Jak poznáme, že jsme úspěšně vytvořili náčrt – ač prázdný? Podívejme se společně. Prvním indikátorem je panel nástrojů. V něm se nám vpravo na konci objevila ikonka Stop Sketch, pro ukončení editace náčrtu.
Dalším indikátorem je nové okno nástrojů Sketch Palette – nejčastěji ho najdete vpravo v okně Fusionu, ale přemístit ho můžete kamkoliv. V něm najdeme hlavně možnosti nastavení náčrtu a po té i nástroje pro vazbení.
Samotné nástroje pro kreslení najdeme po rozevření možnosti Sketch nahoře v panelu nástrojů.
Nebo také můžete použít pravý klik myší, který vás dostane do směrové nabídky kde také můžete zvolit například nástroj pro čáru nebo kruh, a podobně, což je ve výsledku i rychlejší postup.
V následujícím příkladu si vytvoříme jednoduchý náčrt pro vytvoření matky šroubu. Z nabídky nástrojů náčrtu (obrázek výše) zvolíme příkaz Polygon a v něm Circumscribed Polygon (polygon vytvořený ze středu). Nyní musíme kliknout z jakého bodu budeme polygon vytvářet. Já tedy kliknu na středový bod os. Nejčastěji se totiž snažíme vytvářet náčrty vycentrované ke středovému bodu. Jedná se o nejčastější a nejpoužívanější praxi, která vám v pokročilejším modelování může hodně pomoct.
Při vytváření polygonu (a stejně tak i dalších objektů) můžu buď zvolit velikost ihned zapsáním přesné velikosti (např. poloměr 5mm) anebo můžu kliknout kamkoliv do prostoru a vytvořit objekt BEZ přesně určené délky a tu nastavit až později, což jsem nyní udělal já.
Nyní si zvolím další nástroj – Circle – Center Diameter Circle a s ním vytvořím kružnici opět ze středového bodu os. Opět nejdřív nezadám žádnou konkrétní rozměr a výsledkem jsou tedy dva uzavřené profily se společným středem.
Vazby a kóty
Nyní máme tedy vytvořený velmi jednoduchý náčrt. Nicméně nemá zadané žádné konkrétní rozměry, což je špatně. U náčrtů musíme myslet vždy na to, že je potřeba je takzvaně Vazbit a Kótovat. Geometrické vazby nám určují jak se výkres bude chovat. Vazbení často mate začátečníky s CAD, ale přitom je to jenom logické chování náčrtu. My si například nyní nastavíme jednu stranu polygonu aby byla vždy vodorovná s osou X (vždy v horizontále). V okně Sketch Palette kliknu na vazbu Horizontal/Vertical a po té na jednu hrano polygonu:
Jak poznám, že je hrana správně zavazbená tak aby byla vždy v horizontále? Můžete si zkusit myškou chytit jeden z okrajových bodů hrany a zatáhnout za něj, uvidíte že se mění sice velikost polygonu, ale nerotuje, protože se drží pravidla vazby.
Základní pravidlo při vytváření náčrtu zní: Vždy se snažíme náčrt nejdříve vazbit a potom kótovat. Ušetří nám to mnoho starostí.
Nyní si ještě určíme velikosti obrazců. K tomu použijeme nástroje Sketch Dimension (kótování). Najdeme jej opět v nástrojích pro náčrty (sketch – obrázek výše), anebo přes klávesovou zkratku D. Nyní když máme vybraný nástroj kótování, tak vybereme hranu polygonu jedním kliknutím, druhým kliknutím umístíme do prostoru kótu a zvolíme její hodnotu – např. 6mm. To samé provedeme u kružnice – klikneme na její obvod, druhým kliknutím umístíme kótu a zvolíme její průměr – 8mm.
Nyní tedy máme hotov plně zavazbený a plně okótovaný náčrt, který v dalším článku použijeme pro tvorbu 3D modelu. Proces náčrtu je nicméně tak jednoduchý jak jsme si jej ukázali. Pořád to samé dokola a dokola, akorát kombinujete nástroje objektů čára, kružnice, obdélník a další společně s vazbami a kótami. Tím dosahujete požadovaného tvaru a chování náčrtu. Níže si pojďme ukázat ale tři na první pohled stejné náčrty, které jsou ale vytvořeny (zavazbený a okótovaný) každý trochu jinak. Což nevadí do doby než je chceme upravit.
Náčrt je vytvořený jednoduše. Nejdřív jsem vzal nástroj Line (čára) a vytvořil přibližný tvar. Pak jsem pomocí vazeb nastavil pravé úhly a vodorovnost, tam kde mi chyběly a nastavil vazby totožnosti (II), na hrany, které potřebuji aby byly vůči sobě stejné. Po té jsem pomocí nástroje Sketch Dimension (kóta) nastavil rozměry daných hran. Jeden prvek jsem ale udělal ve třech variantách.
- V prvním náčrtu je vytvořena kóta vzdálenosti mezi levou hranou a konstrukční čárou (oranžová).
- V druhém náčrtu je vytvořena kóta vzdálenosti mezi pravou hranou a konstrukční čárou.
- Ve třetím náčrtu je nastaveno aby konstrukční čára byla přesně ve středu hran a chovala se tak tedy jako osa (všimněte si u této varianty ikonky trojúhelníku).
A dole pod každým obrazcem máte rozdílné chování náčrtu při stejné změně jedné jediné kóty – délky spodní hrany na 125mm. Náčrt, který ve třech případech vypadá stejně se najednou chová pokaždé jinak. Proto je vazbení a kótování tak důležité.
Plně zavazbený náčrt
Všímejte si barev čar a bodů a také výplní profilů. Pozorně se podívejte na obrázky níže. První obrazec na obrázku níže je pouhá směs čar. Body jsou viditelné jako bílé tečky, profil není uzavřený a nemá tedy žádnou výplň. Bílé tečky znamenají, že body jsou spojeny (vazba totožnost – bod na jiném bodu nebo úsečce). Druhý obrazec je již uzavřený profil (obdélník) a má tedy výplň a zároveň žádné viditelné bílé tečky v konci úseček. Nicméně jeho čáry jsou modré. To znamená, že úsečky jsou volně v prostoru bez vazby k osám a nemají žádnou určenou délku. Třetí obrazec má již pevně okótované délky svých hran a také vzdálenost k osám. Nepluje tedy jen tak libovolně v prostoru a nemůžete jej nikam posunout popř nikam roztáhnout jeho hrany. Je pevně zavazbený a zakótovaný.
Vždy se snažte pokud to jde, mít náčrt plně zavazbený. To znamená že žádné části náčrtu ať je jakkoliv velký nechybí potřebná kóta či vazba. Nepluje jen tak někde v prostoru a jeho velikosti jsou pevně dány. Už tedy víte, že vám pomůže zabarvení daných úseček, ale co když je náčrt příliš komplikovaný? Pak vám pomůže ještě jeden indikátor a to je symbol připínáčku ve stromovém prohlížeči u daného výkresu. Na obrázku níže si všimněte, že Sketch5 tento připínáček má a Sketch8 ho nemá. To proto, že Sketch5 je plně zavazbený, zatímco druhý náčrt není. Aby jste práci s náčrty zvládli opravdu pořádně, tak se podívejte na pokračování tohoto návodu, které se týká čistě k používání vazeb ve Fusionu.
Tipy
- Pokud některé příkazy používáte často a chcete k nim mít snadnější přístup než přes několik rozevíracích šipek, pak každou položku lze přidat přímo do vrchního menu řádku:
- Nevidíte ikonku připínáčku u náčrtu a přitom jste si jisti že je náčrt plně zavazben? Zkontrolujte si nastavení aplikace. Přes možnost Preferences a v ní úplně dole sekce Preview. Zde si ověřte, zda je zaškrtnuta možnost “Sketch – Color sketch geometry based on constraint status”.
Máte k používání Fusionu nějaké otázky? Využijte komentářů dole pod článkem. Stačí se na tomto blogu zaregistrovat a můžete pak přidat svůj dotaz. Díky registraci vám také příště příjde upozornění až zde vydáme další článek.
