Fusion 360 návod – Volnoplošné modelování 1/2

Vytváření složitějších geometrií modelu pomocí volnoplošného modelování, což je jedna z metod jak vytvářet konstruktérsky nestandardní modely ve Fusionu. Pokud tedy potřebujete vytvořit například různé organické tvary, pak k tomuto nejlépe využijete tohoto modelovacího prostředí.

Pokud jste si ještě nepřečetli předchozí díly návodu na Fusion 360, pak tak učiňte ještě před pokračování v tomto článku. Zde totiž již předpokládám, že zvládáte základní modelovací kroky a nástroje.

Volné tvary

Modelování v programu Fusion 360 pomocí volných tvarů umožňuje vytváření prvků, které nezávisí na přesně předem daných parametrech. Takto vytvořené modely jsou pak velmi jednoduše převeditelné do klasických objemových těles, která již dobře známe z předešlého návodu o 3D modelování ve Fusionu. V následujícím procvičování si ukážeme model, ke kterému se vytváření pomocí volných tvarů velmi hodí.

Následující obrázek modelu je typickým příkladem objemového tělesa, které je mnohem jednoduší vytvořit z několika volnoplošných tvarů:

Vytvoření tohoto modelu klasickým parametrickým modelováním by bylo až příliš komplikované a někdy až téměř nemožné. Proto existují nástroje pro modelování volných tvarů, které si můžete představit třeba trochu jako modelování s modelářským jílem, ale v CADu…

Práce s Volnými tvary může být pro některé uživatele trochu matoucí. Zvlášť pokud vám více vyhovuje typicky konstruktérské parametrické uvažování a konstruování. Zde je totiž potřeba uvažovat a přemýšlet nad modelem trochu jinak.

Základ volných tvarů

Při vytváření volných tvarů nás bude vždy zajímat počet hran a ploch, které tvar obsahuje. Jednoduše řečeno, čím více hran nám model rozděluje, tím víc máme ploch a tím složitější tvar bude (a tím i složitější práce s ním).

Podívejte se na obrázek výše. První model zleva je importovaný scan myši. Detail modelu je tedy poměrně velký. Další modely jsou již vytvořené volné tvary. Modrý model má nejmenší počet hran a ploch. Jeho úroveň detailu tedy není nijak vysoká, ale zase byl vytvořený nejrychleji a nejjednodušeji se upravuje. Červený model má naopak nejvíce hran a ploch a je tedy nejdetailnější. Vytvoření tohoto modelu a jakékoliv jeho úpravy, ale zaberou nejvíce času. Žlutý model je jakýmsi kompromisem těchto modelů.

Při vytváření takovéhoto modelu většinou začnete u jednoduchého tvaru (modrá myš) a ten budete postupně upravovat a přidávat více a více detailů. Tím vám postupně vznikne  žlutá myš a následně nejdetailnější červená myš.

Přechod do prostředí Sculpt

Nejdříve se musíme přepnout do prostředí Volných tvarů – Sculpt. Pod kartou Create najdete nástroj Create Form.

Tím se dostaneme do prostředí vytváření volných tvarů. K dispozici tak máme spoustu nových nástrojů a celý nový panel. To, že jsme ve vytváření a editaci volných tvarů poznáme tak, že vpravo v panelu máme možnost dokončit tvar – Finish Form. Jedná se tedy o podobný princip jako u prostředí vytváření náčrtů.

Základní tvary (Primitives)

Nejdříve začneme s vytvořením základního primitivního tvaru, jako možnosti máme – kvádr, rovinu, válec, kouli, anuloid, čtyřúhelníkovou kouli a trubku. Vytváření a úpravou těchto primitivních tvarů pak postupně vytváříme námi požadované objekty.

Některé nástroje základních tvarů vytváří uzavřené objemové tělesa (například Box – kvádr), zatímco jiné vytváří pouze neuzavřené neobjemové plochy (například Cylinder). Ty je po té samozřejmě možno uzavřít a tím i následně vyplnit objem modelu.

Vytvoření volného kvádru

Vyzkoušíme si tedy vytvořit základní těleso – kvádr, kterému nastavíme i přesný počet ploch a hran (a tedy detailnosti). Také mu nastavíme konkrétní symetrii v dané ose.

1. Klikněte na kartu Create Box 
2. Vyberte rovinu XY (použít můžete ale jakoukoliv)
3. Kliknutím v grafickém okně určete počáteční (středový) bod kvádru.
4. V okně BOX nastavte směr symetrický (na obě strany)
5. Zadejte vzdálenosti hran například 175mm x 150mm x 77mm
6. U délky zvolte počet ploch na 3
7. Dále zvolte symetrii na zrcadlení – Mirror
8. A zaškrtněte symetrii šířky – Width
9. A potvrďte tlačítkem OK.

Při vytváření tělesa si všimněte šipek a ukazatelů v modelu, které se vám nabízejí. Za šipky můžete chytnout myší a táhnout a tím udávat velikost. V ukazatelích jsou ještě menší „dvojí“ šipky, kterými můžete určovat počet ploch v daném směru.

Náš výsledek zatím není Objemové těleso. Zatím jsme pořád v editaci volného tvaru. O tom se můžeme přesvědčit i ve složce Bodies, kde je Body1 označeno jinou ikonkou, než jsme u čistě Objemových těles zvyklí. Ty se nám totiž vytvoří až po „vyskočení“ z úprav volných tvaru. 

Úpravy volného tvaru

Tento tvar si nyní můžeme upravovat pomocí nástrojů Modify . Jak vidíte, nástrojů je opravdu velká spousta, v tomto návodu si ukážeme prvních pár. Nejčastěji budeme tedy potřebovat Edit Form, Insert edge, Subdivide.

Úpravy volných tvarů si ukážeme až v příštím pokračování tohoto návodu.

Ušetřete 25% na produktech Autodesk