Parametry jsou nedílnou součástí Inventoru a dokážou vám ušetřit velké množství práce. V případě, že se shodují s tím, co potřebujete vyplnit do iVlastností (třeba hodnotu polotovaru), nemusíte je vyplňovat ručně, ale stačí do iVlastnosti namapovat tyto parametry. Velikou výhodou jsou potom změny, které již nemusíte v iVlastnostech hlídat, ale automaticky se aktualizují po úpravě modelu.
Pokud s parametry ještě nepracujete a ve všech náčrtech vyplňujete hodnoty kót pouze číselně, tak se nejdříve pokusím vysvětlit jak s nimi pracovat (pokročilejší uživatelé mohou přeskočit první část článku).
Parametry od začátku
Abych řekl pravdu, pracovat bez parametrů je v Inventoru vlastně nemožné, protože každá číselná hodnota zadaná v modelovém prostředí je parametr. Standardně se všechny tyto hodnoty ukládají do tabulky parametrů, ke které se dostanete pomocí rychlého panelu (úplně nahoře) a to kliknutím na ikonu „fx„.

V této tabulce můžete vidět již vytvořené parametry (zapisovány během modelování), které se jmenují Parametry modelu a zároveň si můžete dopředu vytvořit vlastní, tzv. Uživatelské parametry pomocí příkazu Přidat číselný parametr. Všem kótám a hodnotám, které jste zadali v modelu (parametrům modelu), je automaticky přiřazený název. První je „d0“, druhá zadaná hodnota má název „d1“ a tak dále. Tyto automatické parametry se dají přejmenovat pro maximální produktivitu.
Pokud máte v modelu parametr s vlastním názvem, například „Délka“, „Šířka“, …, můžete tyto parametry snadněji použít kdykoli zadáváte hodnotu. Po změně hodnoty se změní všechny prvky, ve kterých jste tento parametr použili. Název ovšem nesmí obsahovat mezeru a měrnou jednotku (například „s“=sekundy). Pojmenovávat parametry můžete již během modelování, stačí místo klasické číselné hodnoty napsat název parametru, dále přidat „=“ a hodnotu (místo „50“ napíšete do kolonky hodnoty „Délka=50“).
Výhody parametrů jsou i ve výpočtech, protože stačí napsat vzorec do řádku s parametrem a po změně vstupních hodnot se výsledný parametr automaticky přepočítá. Vzorce můžou být jak jednoduché („Šířka/648“), tak i složitější („-(Délka/2ul)+(Délka-((Počet_L_Profilu/1ul)*550mm))/2ul“). Jednotky „ul“ jsou tzv. „bezrozměrné jednotky“ a určují počet (třeba v obdélníkovém poli).
Upozorňuji ovšem, že pojmenovávat parametry v naprosto všech modelech je kontraproduktivní. Pojmenování parametrů a tvoření vzorců vás stojí určitý čas navíc, a proto se s nimi vyplatí pracovat většinou jen tehdy, pokud se model často mění, nebo opakuje ve více projektech (aby se vám čas nutný k vytvoření vzorců a ostatní automatizaci mohl vrátit).
Vyplňování v iVlastnostech
Abyste nemuseli všechny měnící se hodnoty stále někam přepisovat a hlídat, můžete je pomocí následujícího postupu automaticky mapovat do iVlastností.
- Otevřete tabulku parametrů a nastavete zvolené paramtery pro export.

- Otevřete tabulku iVlastností a tam kde chcete vložit parametry napište „=„. Dále vložte ve špičatých závorkách názvy parametrů i s požadovanými znaky (např. „=<Délka>x<Šířka>„).

- Po vyplnění všech parametrů potvrďte klávesou Enter a uvidíte výsledek.

- V případě nevyhovujícího formátu hodnoty otevřete tabulku parametrů, klikněte na parametr pravým tl. myši a vyberte možnost „Formát uživatelské vlastnosti“ (tato možnost tam nebude, pokud jste ještě parametr nezaškrtli k exportu). Zde můžete změnit například viditelnost jednotek, koncových nul, nebo třeba přesnost.

